Po smrti nejlepšího kamaráda „Bůčka” nekonečné čekání na jaro v roce 1996 vedlo k napsání této melancholické skladby. Píseň začíná tzv. příklepovou kytarou na velice širokém sugestivním akordu přes pět pražců: F#mi(add9). Akordové značky vás bezpečně převedou přes sloky a refrén až k různým variacím sól. Výběr, kterým sólíčkem si okořeníte tuto píseň, zůstane už jenom na vás.